Kde domov znamená peklo a láska bolest, tam není něco v pořádku. Vždycky se najde dost těch, kdo kroutí hlavou nad tím, proč oběť domácího násilí svého trýznitele neudá, či proč rovnou neuteče. Film španělské herečky, producentky, scenáristky a režisérky Icíar Bollaínové dává na tyto jednoduché otázky nesmírně sugestivní odpověď. Po zhlédnutí jejího snímku, jednoho z nejlepších natočených na toto téma, nejen pochopíte, ale i pocítíte, že to není tak snadné. Vynikající výkon Laiy Marullové v roli trýzněné manželky Pilar je tak reálný, až běhá mráz po zádech. Ale nečekejte žádné drsné scény fyzického násilí. Ani v životě nejde jen o fyzické útoky. Co je daleko horší a svou oběť přímo paralyzuje, je psychická závislost, již si (většinou) ženy na svých mužích vytvářejí. Film Dávám ti své oči není jen o trápení. Je především o nesnadné cestě jedné ženy k vlastní osobnosti a nezávislosti, ale zároveň i o poctivé snaze jejího muže, zmítaného žárlivostí a potřebou vlastnit, svou povahu zvládnout. Příběh této manželské dvojice a jejího okolí má podobně jako v životě několik rovin, nesoudí a neukazuje prstem na viníka, ale staví se na stranu úcty a svobody. V podání skvělých herců Laiy Marullové a Luise Tosara v roli jejího muže Antonia ožívá na plátně jeden z tisíců podobných příběhů tak skutečně, jako bychom byli jeho součástí. Film posbíral 7 z 9 národních španělských filmových cen Goya za rok 2004, 6 z 9 výročních cen Kruhu španělských filmových kritiků, mnoho mezinárodních ocenění za nejlepší španělský film a mnoho domácích i zahraničních cen za herecké výkony pro Laiu Marullovou, Luise Tosara a Candelu Peňaovou. (Česka televize)

Přeložila Therescka. Pokud zjistíte, že se video nenačítá, prosím napište.