V červenci 2010, Šrí Ánandí Má se společně se svým manželem a žáky vydali do Tibetu na duchovní pouť k posvátné hoře Kailás. Jejich cílem bylo horu obejít. Skupina dorazila do kempu u jezera Mansarovar, ale během několika dní se počasí natolik zhoršilo, že nebylo možné pouť dokončit. Jeden z žáků Šrí Ánandí Má se jí pak s otevřeným srdcem zeptal, jestli by se sama mohla stát horou Kailás, aby jí mohl obejít, a tak naplnit cíl své cesty. Šrí Ánandí Má souhlasila a vstoupila do bháv-samádhí, v němž s posvátnou horou splynula. Byl to výjimečný okamžik nejen pro všechny její žáky, ale i pro lidi žijící a pracující v kempu, a také pro lidi z dalších skupin, kteří čekali na lepší počasí. Odpoledne ten samý den, 27. července 2010, si poutníci všimli velkého znaku ‚Óm’, který se objevil na hladině jezera. Znamení, které mnozí považovali za zázrak, bylo mimo jiné zdokumentováno i místními autoritami a druhý den se objevilo v novinách a zprávách mnoha indických televizních stanic.