Snímek předního afrického režiséra Souleymana Cissého Světlo (1987) neztratil ani po letech nic ze své magické přitažlivosti. Patří k výjimečným dílům africké kinematografie a zasahuje diváka svou prostotou a zároveň zakotveností v místních tradicích. V symbolickém příběhu, majícím podobu legendy, hledá zlý a mocný bambarský kouzelník Soma svého syna Nianankora, aby ho zabil. Mladík je s matkou na útěku před ním již deset let. Teď se však chce otci postavit. Ale napřed musí získat od svého strýce Džigiho magické křídlo Kora, neboť jen s ním se může utkat s otcem, ovládajícím kouzelný kyj. Na své cestě, jež je zároveň jeho iniciací, pomůže Nianankoro králi Fulbů proti nepříteli, pak se však proti němu proviní, když obcuje s jeho nejmladší ženou Attu. Vládce mu překvapivě dovolí s hříšnicí odejít. Otec a syn se střetnou a oba zemřou ve světle, sálajícím z obou posvátných předmětů. Jejich rod má následovatele v synovi, kterého porodí Attu… – Podle autorových slov má jeho dílo, jež je druhou částí volné trilogie, obsahující ještě tituly Vítr (1982) a Čas (1995), nejen symbolický, ale i politický přesah. Ten je sice pro evropského diváka „nečitelný“, což ovšem nic neubírá na kvalitě filmu, vypovídajícím v obecné rovině mj. o odvěkém střetu otců a synů. – Dílo, uvedené za umělcovy účasti v rámci jeho retrospektivy na LFŠ v roce 2006, překvapuje svou vytříbenou filmovou řečí, výkony neherců a podmanivou atmosférou. (Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/5)

Film vložen z youtube.com, pokud zjistíte, že se video nenačítá, prosím napište.