Hlavní hrdinka Iren, patřící ke švábským Maďarům, je mladá matka. Válka jejich vesnici zasáhla stejně, jako jiné. Relativní klid naruší až příchod Rudé armády a především příkaz, aby se dostavila spolu s ostatními ženami na vesnickou náves. Mají jít sklízet kukuřici. I když je prosinec, není jim to divné. Rusové prostě měli v létě jiné starosti. Za pár dnů budou zase doma. Když jsou ale nahnány do dobytčáků a jednou celé dny, všechen optimismus mizí. Netušily, že je čekají uhelné doly a lágr, který si nic nezadá s německými koncentráky. Mínus 40 °C, šlichta místo jídla a hlavně práce, která by udolala většinu mužů. Jediným cílem je přežít. Film byl oceněn, jako nejlepší televizní film za rok 2018 na Prix Europa a režisér Attila Szász na filmovém festivalu v Montrealu jako nejlepší režisér. Ale ceny nejsou důležité. Důležité je připomenutí zvůle, která postihla 700 000 maďarských občanů. Nebyli to žádní váleční zločinci. Měli jen “v žilách kapku německé krve”. Ze sovětských gulagů se jich vrátilo pouze 400 000. Ti ostatní nevydrželi otrockou práci, zemřeli na tyfus, nebo byli zastřeleni. (Petr Omelka) Film vložen z youtube, titulky převzaty z titulky.com, přeložil Lokeš, pokud zjistíte, že se video nenačítá, prosím, napište.